Nestav zeď, abys byl ve stínu, když potřebuješ Slunce

Každý z nás dokáže odpustit. Ne hned na počkání, ale čas zhojí všechny rány a potom se zpětně podíváme na naše jednání a zamyslíme se, proč jsme kvůli takové věci odmítali člověku vůbec odpustit. Plně odpustit člověku, který se proti nám něčím provinil, i přesto, že se nám několikrát omluvil, není jednoduché. Někdy to trvá den, týden, měsíc, rok, několik let. Jak se ale pak cítíme, když si uvědomíme, že už v našem srdci není ta hořkost vůči druhému? Není to osvobozující pocit?

Bůh odpouští okamžitě. Omluvíš se s upřímnou touhou, aby ti odpustil, lituješ a přijmeš svátost smíření a začínáš s čistým štítem. Uvědomuješ si, co to pro tebe znamená? Dostal jsi druhou šanci. A můžeš začít znovu. Úplně znovu. Všechno, co jsi v minulosti provedl je pryč. Mezi tebou a Bohem neexistuje žádná zeď, kterou jsi vystavil ty sám, dobrovolně, svým hříchem. Kdybys zemřel, mířil bys přímo do Nebe. Jednoduché, že?

Ale existuje něco uvnitř nás, co nás přesvědčuje o tom, že Boha nepotřebujeme a že ta zeď, kterou postavíme je vlastně pro nás velice výhodná. Pokud vybudujeme kvalitní pevnou zeď budeme mít velký dům se zahradou, porsche, budeme mít hodně peněz, nebudeme omezování žádnými pravidly, budeme si žít, jak chceme. V tomto životě a po omezenou dobu.

I když se nám podaří odloučit se od Boha a postavit zeď vysokou s pevnými základy, kterou jen tak nikdo neprorazí, brzy ucítíme, že nám dochází energie, možná máme spoustu peněz, ale k čemu nám jsou, když nemáme to vnitřní štěstí? Tu vnitřní radost sám ze sebe a ze světa? Radost, která nás naplňuje?

A pak toužíš tu zeď zbořit, zničit a dostat se zpět k tomu Slunci, k Bohu a nechat na sebe zářit paprsky jeho radosti, lásky. Ale ta zeď je příliš pevná na to, abys ji ty dokázal rozbít. A proto přišel na svět Ježíš. Když lituješ a prosíš o odpuštění, Ježíš tu zeď zničí ještě snadněji, než kdybys foukl do domečku z karet. A ty jsi opět volný a můžeš se vyhřívat v paprscích radosti, které ti posílá Bůh. Osvobozující pocit. Ale nebylo to zadarmo.

Ježíš se rozhodl, že ve svém životě nikdy nepostaví žádnou zeď. A to se mu podařilo. Ale musel trpět. A právě teď, když vstupujeme do postní doby si toto zkus uvědomit. Ježíš jako jediný může zničit zeď, kterou jsi ty sám postavil. A tebe to nebude stát žádné úsilí, protože tu práci, tu bolest a smutek z odloučení od Boha na sebe vzal Ježíš za tebe.

 

Výzva na tento týden

Zkus si skutečně představit, že každý tvůj špatný skutek je jedna cihla, kterou položíš mezi sebe a Boha a zamysli se, jak se cítíš.

Přesunout se na začátek