Doba velikonoční

Velikonoce, největší křesťanské svátky, jsou velmi bohaté prožíváním událostí závěru Ježíšova pozemského života, ale hlavně jeho vítězstvím nad smrtí a zmrtvýchvstáním. Nedělí Zmrtvýchvstání Páně začíná doba velikonoční, která trvá 50 dní a končí slavností Seslání Ducha svatého. Toto poměrně dlouhé období dává křesťanům možnost slavit radost Ježíšova velikonočního poselství a připomínat si život prvotní církve. Nenechme si toto krásné období proklouznout mezi prsty a prožijme jej spolu se zmrtvýchvstalým Ježíšem.

Prvním týdnem doby velikonoční je tzv. velikonoční oktáv. Hned druhou neděli velikonoční slavíme jako Svátek Božího milosrdenství, který nechal ustanovit papež Jan Pavel II. na základě poselství řeholnice Faustyny Kowalské. „V tento den jsou otevřena všechna stavidla Boží, skrze něž proudí milosti; at‘ se žádná duše nebojí ke mně přiblížit, i kdyby její hříchy byly jak šarlat“. Možností, jak se na tento svátek připravit je novéna k Božímu milosrdenství.

Náš biskup Vojtěch Cikrle ve svém pastýřském listě vybízí prožití velikonoční doby k otevření se Duchu Svatému, abychom byli připraveni přijmout výzvy a změny, se kterými se potýká celý svět bojující s pandemií nového koronaviru. Také nám nabízí další způsob, jak prožít tuto dobu v modlitbě, a to s využitím textů velikonoční pobožnosti Cesty světla.

40 dní po Velikonocích se slaví slavnostnost Nanebevzstoupení Páně, kdy se Ježíš naposledy zjevuje vzkříšený svým účedníkům. Ježíš řekl: „Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Odcházím vám připravit místo. Cestu, kam já jdu, znáte. Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (srov. Jan 14,1-6). Od toho dne se můžeme připravovat svatodušní novénou na vrchol velikonoční doby, slavnost Seslání Ducha svátého.

Nebojte se! Moc Kristova kříže a vzkříšení je větší než veškeré zlo, z něhož by člověk mohl a musel mít strach.
Jan Pavel II.